Závěrečná zpráva z terapeutické skupiny pro pacienty s IBD od 11 do 18 let

Od září probíhala v prostorách FN v Motole terapeutická skupina pro dětské a dospívající pacienty s IBD (11 – 18 let).

Celého programu se účastnilo 6 dětí ve věku 11-15 let, 4 dívky a 2 chlapci. Program byl rozčleněn do 7 setkání po hodině a půl. Konal se ve dnech 3.9., 10.9., 1.10., 15.10., 12.11., 19.11. a 3.12. 2020. Skupinu vedly Mgr. Klára Benešová a Mgr. Pavla Lhotová.

Závěrečná zpráva a shrnutí:

1. Setkání bylo zaměřeno na seznámení dětí mezi sebou. Utváření skupinových pravidel. Podporu skupinové koheze a sdílení mezi dětmi. Zmapovali jsme očekávání dětí a jejich potřeby tak, abychom mohly nastavit další obsah programu.
2. Setkání se soustředilo na porozumění nemoci a sdílení zážitků s nemocí mezi dětmi pomocí pracovního listu. V něm měly děti graficky znázornit, jak si představují svou nemoc a zodpovědět na otázky: Co mám za nemoc a jak se projevuje? Co nemůžu ovlivnit? O co jsem kvůli nemoci přišel? Co kvůli nemoci musím? Konec tohoto sezení byl zakončen autogenním tréninkem pro děti.
3. Setkání – Děti měly za úkol na velkoformátový papír vytvořit společný obraz nemoci. K dispozici měly jak výtvarné potřeby, tak zdravotnický materiál, obaly od nutridrinků apod. Po dokončení obrazu děti společně reflektovaly zážitky s nemocí, mluvily o tom, co je pro ni charakteristické, co mají všichni společného.
4. Setkání se věnovalo nácviku relaxace a imaginace k celkovému uvolnění. Byla zvolena Jacobsonova relaxační technika uzpůsobená pro děti a následovala imaginace oblíbeného, bezpečného místa. Následně děti společně reflektovaly zážitky z relaxace a obrazy z imaginace. Byly podpořeny vnitřní zvládací mechanismy využitelné v náročných situacích.
5. Setkání se věnovalo tématu Já a kamarádi. Děti s využitím terapeutických karet mluvily o tom, jak nemoc ovlivňuje přátelské vztahy. Byly vedeny ke sdílení zážitků s nemocí v rámci vrstevnických vztahů. Soustředili jsme se na negativní i pozitivní momenty. Jak o onemocnění mluvit, jak zvládat společensky nepříjemné situace nebo jak si říct o podporu.
6. Setkání bylo zaměřeno na téma Já a rodina. V podobném settingu děti zasazovaly onemocnění do kontextu rodiny, hovořily o tom, zda a jak nemoc mění vztahy v rodině. Byly vedeny ke zvědomění toho, jak se doma o nemoci mluví, co jim v rodině pomáhá, co potřebují, komu si říct o pomoc apod.
7. Setkání bylo zaměřeno na podporu pozitivního sebehodnocení a zvládacích strategií, které mohou dětem pomoci překonat nepříjemné situace související s nemocí. Děti si vzájemně napsaly vzkazy s pozitivním hodnocením, pomocí terapeutických karet identifikovaly vlastnosti, které mají na sobě rády a které jim pomáhají.

Děti dostávaly průběžně úkoly na doma. Například měly vybrat písničky, které jim zvednou náladu, knihu, kterou by si chtěly číst v nemocnici, aby jim čas rychleji uběhl nebo vymyslet nějaký vzkaz, který by předaly dětem, které se zrovna dozvěděly, že mají IBD. Sesbírané materiály z domácích úkolů a některé výtvory ze skupinek dostaly po skončení programu děti s sebou na flash disku, aby se k nim mohly případně vracet.

Jak setkání probíhala se můžete podívat na fotografiích níže, kde pacienti vytvářeli společný obraz nemoci, nacvičovali imaginaci a relaxaci a stavěli schéma své rodiny a jak rodinu ovlivňuje nemoc.