Až 90 % pacientů s chronickým zánětem střev vrací do života biologická léčba

Úporné průjmy, bolesti břicha, krev nebo hlen ve stolici, hubnutí a vyčerpání. Tyto a další projevy mohou být příznakem chronického zánětu střev. Ročně si diagnózu Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida vyslechne od lékaře přes 1 300 Čechů. Za posledních 20 let se počet pacientů s těmito onemocněními zdvojnásobil.

Kvalita jejich života se, ale díky moderní léčbě stále zlepšuje. I na to poukazují výsledky nového průzkumu Život s IBD, který realizovala česká organizace Pacienti IBD.

Příčina idiopatických (nespecifických) střevních zánětů zatím nebyla jednoznačně prokázána. „V současné době je nejvíce přijímána představa, že tyto záněty vznikají ztrátou imunitní tolerance vůči bakteriím, které osidlují trávicí trakt, zejména pak střevo,“ říká předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. „Nemoc se může rozvíjet také díky genetickým faktorům nebo působením vnějšího prostředí, ať už jde o změny v úpravách pokrmů, uchovávání potravin, nebo třeba nedostatek fyzického pohybu. Obecně lze říci, že výskyt je častější v severně položených státech Evropy a v zemích s vyspělou ekonomikou,“ upřesňuje prof. Lukáš.

Lékaři odhadují, že idiopatickými střevními záněty trpí na celém světě téměř 4,5 milionu lidí. V České republice žije s touto diagnózou přes 42 tisíc osob.

Idiopatické střevní záněty postihují zejména mladé lidi v produktivním věku. Výrazně komplikují život pacienta i celé jeho rodiny. Až 80 % pacientů s Crohnovou chorobou je nejméně jednou za život operováno kvůli poškození střev. Nemoc mohou doprovázet deprese, záněty kloubů a očí. Podle průzkumu pacientské organizace Pacienti IBD, kterého se účastnilo 1 241 pacientů z celé České republiky, téměř 67 % z nich nejčastěji trápí velká únava a celkové vyčerpání organismu. Průjmy se objevují u 62 % pacientů, 52 % souží bolesti břicha. Vyrážky se objevují zhruba u 21 % případů. Jak průzkum ukazuje, nemoc ovlivňuje také společenský život nemocných. Až 44 % z dotázaných omezuje nemoc při práci, 39 % muselo své nemoci přizpůsobit výběr svého zaměstnání, 46 % zameškalo z důvodu svého onemocnění za poslední rok 1 až 20 pracovních dní a 17 % pacientů více než 20 dní.

Své o životě s Crohnovou chorobou ví i paní Katka (44). Ta již kvůli ní prodělala více než 18 vážných operací střev a je v plném invalidním důchodu. Nemocí trpí od svých 15 let. Její stav byl natolik vážný, že jí lékaři provedli stomii, tedy umělý vývod střeva. „Nemoc mě omezuje jak společensky, tak fyzicky i psychicky. Bývám často unavená, bojuji s náhlými změnami váhy, a také jsem dlouho nemohla otěhotnět. Podařilo se mi to až umělým oplodněním, ze kterého mám zdravá dvojčata,“ říká Katka. K výraznému zlepšení zdravotního stavu došlo u paní Katky až po účasti v klinických studiích a nasazení biologické léčby. „Moderní léky zlepšily kvalitu mého života a dokázaly zastavit průběh mé nemoci a zmírnit její příznaky,“ potvrzuje Katka. Mimo to, že nyní může brigádně pracovat, se rozhodla také pomáhat pacientům s podobným problémem. V současnosti se podílí na činnosti pacientské organizace Pacienti IBD a vede Pražský klub stomiků.

„Stovky pacientů nemoc tají a snaží se zastírat své problémy, dokud to jde. A to třeba i před zaměstnavatelem. K tomu, aby se nemocní naučili se svou chorobou žít, lépe ji přijali, a hlavně znali své možnosti, mohou pomoci právě pacientské organizace,“ říká předsedkyně spolku Pacienti IBD PhDr. Martina Pfeiferová. Ty díky své činnosti výrazně posunuly hranici informovanosti mezi pacienty i širokou veřejností. „Postavení pacientské organizace v systému poskytování zdravotní péče není legislativně upraveno, činnost naší organizace je občanskou aktivitou založenou na dobrovolnické práci,“ dodává Pfeiferová. Nově pomůžou pacientům také do češtiny přeložené doporučené postupy pro pacienty, které byly vytvořeny v rámci spolupráce odborníků, lékařů a pacientů a převádí odbornou terminologii do laického jazyka.

Nemoc zatím není vyléčitelná, ale u drtivé většiny pacientů je dobře léčitelná. „V dnešní době je nejefektivnější terapií biologická léčba. Dnes už jsou k dispozici biologické léky s trojím různým mechanismem účinku, čímž se možnosti účinné léčby významně rozšiřují. Můžeme ji, ale na rozdíl od západních zemí stále nasadit pouze těm pacientům, u kterých selhává běžná terapie. Problém je v tom, že se k řadě pacientů dostává pozdě, tedy v době, kdy už dochází ke strukturálnímu poškození střeva. Snažíme se proto, aby pacienti dostávali léčbu už v časnějších stadiích nemoci,“ říká prof. Lukáš. V současné době je u nás léčeno biologickou léčbou přes 5 tisíc nemocných s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou, což je několikanásobně více než v lidnatějším Polsku a představuje cca 8–10 % všech nemocných se střevními záněty.